—–průvodkyně na cestě k domškoláctví, svobodnému vzdělávání a sebeřízení—–
Tvoříme pro naše děti domov, který je láskyplným, bezpečným a podnětným prostředím pro sebeřízené vzdělávání a zdravé vyrůstání bez institucí, pro které se naše děti rozhodly. Všechny se postupně učí samostatnosti a zodpovědnosti. Jsou si čím dál víc vědomé samy sebe, poznávají své talenty a rozvíjejí je. Naším úkolem je jim umožnit být tím, kým skutečně…
Zcela jednoduše řečeno unschooling je život bez škol. Unschooling je vyrůstání bez institucí. Znamená úplné odmítnutí konceptu jakéhokoli institucionalizovaného vzdělávání a zároveň nevytváření náhradního „školního“ prostředí doma.
Se čtením se to má myslím v naší společnosti úplně stejně jako například s chůzí nebo mluvením. Dřív nebo později se to naučíme všichni, protože naše kultura to vyžaduje. Pokud bychom žili někde v Arktidě, naučily by se všechny děti časem rozlišovat mezi desítkami různých druhů sněhu a pojmenovávat je. Indiánské děti vyrůstající podél toku…
Když někdo naše kluky pozná osobně, často pak říká, že nechat takové zvídavé děti vzdělávat se sebeřízeně musí být přece strašně jednoduché. Sami se zajímají o spoustu věcí, pamatují si kdeco a nebojí se zeptat, když něco nevědí. Na jednu stranu je to jistě pravda. Na druhou stranu z toho máme občas hlavu jako balón….
Před půlrokem se Natálce nechtělo nic. Byla neustále unavená, otrávená, vystresovaná. Nic ji nebavilo, nic ji nezajímalo. Na jakýkoli náznak vzdělávání, ať už šlo o školu, dokument v televizi, deskovou hru, návštěvu muzea, povídání o historii nebo listování v encyklopedii dokázala reagovat jen znechuceným obličejem. V podstatě na každou otázku týkající se byť jen vzdáleně…
Začíná březen a jaro je ve vzduchu. Obloha je zase modrá, ptáci zpívají od rána do večera a vykvetly první sněženky. Je krásně, ale uměli bychom si tohle období představit i jinak a jinde. Teď jsme ale tady a s podmínkami, které jsme si nevybrali. Vybereme si tedy alespoň to, čím naše dny vyplníme. Kluci se rozhodli…