V září na týden v Severní Dalmácii

Naši přátelé koupili apartmán v Podsolarsku nedaleko Šibeniku v Severní Dalmácii, tak mě samozřejmě hned napadlo, že bychom se měli je do Chorvatska podívat a trošku jim to tam omrknout. Pokud byste chtěli bydlet na stejném místě jako my, můžete si zarezervovat ubytování tady.

Upřímně jsem od Chorvatska nic moc neočekávala, protože jsem tam už párkrát byla, jezdí tam kde kdo a každý rok je o něm vždy dlouhá reportáž i v hlavních zprávách na ČT. Prostě nenadchne, neurazí. To jsem se tedy ale spletla! Moc se mi tam líbilo a klukům a babičce taky.

Ráda bych zmínila, že jsme tam nejeli kvůli válení se u moře nebo bazénu, ale kvůli objevení dalšího kousku naší krásné planety. Chtěli jsme se vyhnout přeplněným plážím, dlouhým frontám a drahým lákadlům na turisty. Vzhledem k tomu všemu a taky s ohledem na naplánovanou dovolenou v práci, jsem se rozhodla pro zářijový termín. Vůbec mě neznervózněly poznámky typu „a nebude už na koupání zima?“ nebo „hlavně aby vám tam nepršelo“. S koupáním v moři jsem raději nepočítala a klukům to neslibovala v domnění, že pokud to náhodou některý den klapne, bude to příjemný bonus. A bude-li pršet, vezmeme si pláštěnky.

Vzhledem k tomu, že cesta do místa našeho ubytování trvá přibližně 12 hodin autem, bylo potřeba se rozhodnout, jak se do Šibeniku dostaneme. Mít k dispozici auto, může být samozřejmě výhoda. Když se vám ale opravdu nechce tolik hodin řídit, necítíte se na to a nemáte s sebou druhého řidiče (rozuměj manžela) k vystřídání, máte dvě možnosti – udělat pauzu na přespání v půli cesty, nebo se tam dopravit jinak. Já jsem se rozhodla pro druhou možnost a začala jsem hledat letenky na nejbližší letiště.

Když se chcete dostat do Podsolarska, můžete letět ideálně buď do Zadaru nebo do Splitu. Do Splitu létají každoročně přes léto například Smart Wings, do Zadaru najdete přímé lety z Prahy od Ryanair, jejichž ceny byly na zářijové termíny o dost nižší než první jmenované. Nakonec jsem nejlevnější zpáteční letenku sehnala za cca 1200 Kč.

Potom jsem si vyhledala dopravu z letiště v Zadaru až k apartmánu v Podsolarsku, které leží mezi Šibenikem a Brodaricou. Na cestu z letiště na autobusové nádraží v Zadaru jezdí místní autobus cca každou hodinu, nebo podle plánovaných příletů a odletů (může se tedy stát, že prodleva mezi jednotlivými spoji bude větší, když zrovna nic nepřilétá). Letiště v Zadaru je relativně malé, ale vzhledem k počtu obyvatel města (cca 75 000), je ve srovnání s poměry v ČR pořád velké dost. Na autobusovém nádraží v Zadaru jsme čekali něco přes hodinu, než jsme se pravidelnou linkou dálkového autobusu vydali směr Šibenik.

Musím přiznat, že poslední část cesty, tedy to, jak se dostaneme z nádraží v Šibeniku do Podsolarska (cca 3km), jsem úplně vymyšlenou neměla. Trochu jsem spoléhala na svoje cestovatelské štěstí, které se mi už tolikrát vrátilo a říkala jsem si, že to nějak dopadne. Bylo to trochu riziko, protože do Šibeniku jsme měli přijet až někdy kolem půl desáté večer s malými dětmi, za tmy a tak dále. Říkala jsem si, že úplně při nejhorším pojedeme taxíkem, ty jsou vždy všude, když jim zaplatíte.

Ovšem ani tentokrát mě cestovatelské štěstíčko nezklamalo a přihrálo nám řidiče autokaru, který sice neuměl ani slovo anglicky, ale kdysi bydlel v Praze v hotelu Olympik, rád na to vzpomínal a hlavně nevezl nikoho jiného než nás. Česko-anglicko-chorvatsky jsem mu vysvětlila, že se potřebujeme dostat do apartmánu v Podsolarsku a nevíme jak. Nabídl se, že za pár desítek kun, které si vzápětí strčil do náprsní kapsičky, nás tam vezme rovnou a teprve potom bude pokračovat do Šibeniku-nádraží. Před desátou hodinou večer jsme tedy vystoupili rovnou před apartmánem našich českých přátel a mohli začít užívat Chorvatska plnými doušky.

Následujících šest dní jsme strávili na výletech po okolí, objevováním pláží v Podsolarsku a přilehlých vesnicích, procházkami a světe div se – i koupáním! Pláž v Podsolarsku, která je součástí hotelového komplexu Solaris, má velmi pozvolný vstup do moře, kamínkovou pláž a neuvěřitelně čisté moře. V týdnu, kdy jsme v Chorvatsku byli my, šplhaly denní teploty ke 26°C, teplota vody mohla být tak o 3°C nižší. Kluci si smočili nohy v podstatě každý den, při tom vždy prozkoumávali pobřeží a pláž. V polovině našeho pobytu jsem se koupala i já, protože teplota vzduchu vystoupala odpoledne na krásných 30°C.

Zbylé nekoupací dny jsme využili například na cestu do Šibeniku nebo vesničky Zablaće. Mezi Zablaći a Šibenikem jezdí místní MHD, která zastavuje i přímo v Podsolarsku.

Pokud byste se do Šibeniku a jeho okolí vypravili autem, zajeďte si tam například brzy ráno na trh pro čerstvé ryby na gril. Během dne si tam ale můžete užít procházku přístavem, poobědvat v jedné z mnoha restaurací, nebo navštívit katedrálu Svatého Jakuba, která je zapsána ve světovém dědictví UNESCO. Šibenik je staré město, o němž první známé zmínky jsou již z jedenáctého století. V novodobé historii zažíval šibenický lid nejtěžší chvíle v září roku 1995, kdy bylo město obléháno a dobýváno během tzv. Chorvatské války za nezávislost.

Nevím, jak jinde v Chorvatsku, ale Podsolarsko je rájem ještěrek, kobylek a kudlanek nábožných. Honzík je velkým obdivovatelem této a podobné havěti, protože miluje pravěk a dinosaury a všechna tato zvířátka jsou takovými malými připomenutími pravěkých obrů. Myslím, že v duchu doufal, že zahlédneme i žraloka, který je parybou a vzdáleným příbuzným vyhynulého megalodona. Takové štěstí (haha!) jsme tedy neměli, ale při každé cestě k moři jsme se zastavovali na malém můstku, kde jsme v zátoce pozorovali kraby a malé rybky.

Jednou dva krabi dokonce vylezli na břeh, kde se Honzíkovi podařilo jednoho pohladit a pozorovat je při souboji. To byl zážitek na celý život! Jindy zase během výletu do Zablaće našel schránku mořského ježka, kterou si jako správný vědec samozřejmě pečlivě prohlédl.

Pokud přeci jen dáváte přednost lenošení u moře nebo bazénu, doporučuji vyrazit tak o týden až dva dříve kvůli počasí, jestli se zároveň chcete vyhnout davům turistů a přeplněným plážím. Hotelový komplex Solaris, který leží tak napůl cesty mezi Šibenikem a Zablaći, je každým rokem rozšiřován. V tuto chvíli tam kromě asi 4 km pláží můžete navštívit několik bazénů, dětských hřišť, restaurací, kaváren nebo třeba minigolf.

My jsme jistě nebyli v Podsolarsku naposled. Příště se tam chceme vydat v kompletní rodinné sestavě autem a podniknout výlet například do Národního parku Krka, který leží asi 18 km od Podsolarska, a obdivovat tamější nádherné vodopády.